Pro klasické info k místu přejděte sem.
- Sven píše: Vesnice, kterou máme zachránit, by zasloužila spíš vyplenit a vypálit. Podobně jako jiná lidská sídliště je plná primitivismu a nenávisti k čemukoliv, co neznají nebo čemu nerozumí.
- Aiss píše: Dorazili jsme do Col Fen, je to zapadlá vesnička na úbočí hor. Místní obyvatelé pěstují kamení a bláto.
- Sven: To, že na nás divně civí, by bylo to nejmenší. To, že před námi zavírají své děti, bych pochopil. To, že nechtějí pomoci, byť jinou alternativu nemají, je něco, co ve mně vyvolává touhu se na podpatku otočit a jít.
- Aiss: Tarja, mluvčí vesnice, tvrdí, že něco napadá a unáší lidi. Zmizela prý dokonce jedna celá rodina. Laken, jeden z místních, se s tím prý setkal, vypadá to jako smečka divokých psů - Laken tvrdí něco o démonickém vzezření, ale spíš to budou jen jeho velké oči.
- Sven: Krátce nato, co jsme opustili vesnici a vydali se do roztroušených, téměř bukolických hájků za ní nás napadli slibovaní divocí psi. Jenže to zdaleka nebyli divocí psi. Můj instinkt, že se v téhle vesnici děje něco nedobrého, se ukázal jako správný.
- Nemrtví psi byli ale jen začátek. V dávno opuštěných a zpola rozbořených hrobkách byli další nemrtví. Je jich hodně. Co je ale ještě zvláštnější, jsou hrobky samotné. Kdo by je tu stavěl? Vesničané určitě ne, s jejich chatrčemi z bláta a hlíny. Vypadají, že pamatují ještě dávnou říši tieflingů.
- Aiss: V jedné jsme narazili na skupinku nemrtvých a poslali jsme jejich duše tam, kam patří - Královně. Jenže jedna z nich, nějaký silný duch, začala prchat, a ti blázni, místo aby se seskupili a trochu si vydechli po boji, se rozběhli do všech stran a nahánět ho. S Lakenem jsme spěšně vytáhli matku s dítětem, které jsme v první hrobce našli v jámě - ten duch byl zřejmě ženský, cítila jsem, že touží po tom dítěti - a pověřila jsem Lakena, ať se na nic neohlíží a odvede je do vesnice.
- Sven: Se zájmem pozoruji improvizovaný oltář, na němž je umístěna fialová lebka jen o málo menší než lebka dospělého člověka. Kolem visí různé fetiše a obětní misky naznačující, že se zde praktikuje nějaký větší kult.
- Aiss: Dole byli další adepti na odeslání ke Královně, včetně ducha té ženy, kterého pronásledovali. Také ta křišťálová lebka, byla z ní cítit smrt... a vůle. Když jsem odkázala ducha do náruče Královny, uvědomila jsem si, že na mě ta věc mluví - a co víc - že je ochotná vyjednávat. Výměnou za slib, že nechá vesnici být, jsem jí musela slíbit, že ji dopravím někam do města... Na důkaz ochoty ke spolupráci zničila zbylé nemrtvé.
- Ve vesnici nás přivítali s úlevou, Laken je teď za hrdinu